Miliardář Paul Allen poskytne neuvěřitelných 500 milionů na výzkum mozku

Zpráva byla zveřejněna na nedávné tiskové konferenci Allenova institutu v Seattlu. Allan Jones, CEO institutu a Christof Koch, ředitel pro vědu, zde zároveň oznámili ambiciózní 10-tiletý plán pro řešení nejsložitějších otázek ve výzkumu mozku, který mj. zahrnuje optogenetiku (hluboká stimulace mozku pomocí světla), konektomiku (studium toho, jak je mozek uvnitř 'zadrátován') a pozorování dění v mozku v reálném čase.

Paul Allen odstartoval činnost institutu pro výzkum mozku v roce 2003 počátečním vkladem ve výši 100 miliónů dolarů. Impulsem pro toto rozhodnutí byla jeho osobní zkušenost se zákeřným neurodegenerativním onemocněním. V roce 2002 hostil na své obří jachtě více než dvacet významných vědců. Z jejich brainstormingu vzešly první obrysy projektu. Nicméně definitivní rozhodnutí přišlo až v následujícím roce, kdy byla jeho matce diagnostikována Alzheimerova choroba. "Viděl jsem zblízka hrůzy Alzheimera, byl jsem zničený," řekl tehdy médiím. "Pokud existuje něco, co bych mohl udělat, abych ušetřil ostatním podobný osud, byl jsem rozhodnutý to zkusit."

Svůj příspěvek pak později navýšil o dalších 100 miliónů dolarů na základě úspěšného dokončení detailního atlasu mozku myši a především jeho kladným přijetím vědeckou komunitou. Dohromady s jeho posledním příslibem tak činí jeho celková investice neuvěřitelných 500 miliónů dolarů, což je dosud nejvyšší filantropický počin v historii neurověd.

On sám se úspěšně vyléčil z nádorového onemocnění mízních uzlin označovaného jako Hodgkinův lymfom, který mu byl diagnostikován, když mu bylo sotva 30 let. Od té doby se držel od Microsoftu poněkud v ústraní i když oficiálně na své funkce ve vedení firmy rezignoval až v roce 2000.

Allenův nejnovější příspěvek pokryje první čtyři roky zmiňovaného 10-tiletého plánu institutu, který počítá s rozběhnutím tří nových a doplňkových výzkumných iniciativ věnujících se rozhodujícím otázkám, které jsou zásadní pro porozumění tomu, jak mozek funguje:

• Jak mozek ukládá, kóduje a zpracovává informace?
• Jaké jsou základní buněčné stavební bloky, které vytvářejí všechny mozkové funkce a které jsou často terčem mozkových chorob?
• Jak se tyto buňky vyvíjejí a jak vytvářejí obvody, které řídí chování, myšlení a mozkové dysfunkce?

Tyto tři doplňující se iniciativy jsou určeny k získání znalostí o základních principech regulujících mozkové funkce a poskytnutí nových nástrojů a technologií, které budou dále urychlovat pokrok v rámci globálního výzkumu.

Allen si nečiní nároky na sbírání duševního vlastnictví. Jeho cílem je dělat otevřenou vědu v průmyslovém měřítku. Jeho institut již dříve vyvinul nákladem přibližně 55mil. dolarů dosud nejpodrobnější mapy lidského mozku, které v dubnu 2011 zpřístupnil ostatním vědcům. Podle jejich vlastního vyjádření je každý měsíc využívá až 55tisíc vědců.

Ředitel institutu Allan Jones ve svém vystoupení na tiskovce mj. uvedl: Díky Allenově velkorysosti a odvážné vizi, jsme mohli vybudovat unikátní organizaci s pokročilým výzkumem způsobem, který by jinak nebyl možný. Tato nová finanční injekce nám umožní aplikovat v průmyslovém měřítku náš strukturovaný přístup k vědě, na řešení stále složitějších otázek o tom, jak mozek funguje. Otázek, které musí být zodpovězeny, chceme-li pochopit a léčit autismus, Alzheimerovu chorobu, deprese, traumatická poranění mozku a nesčetné další choroby a poruchy k němu se vážící, které nás všechny ať už přímo nebo nepřímo zužují.

Allenův institut se na podporu nových iniciativ značně rozroste. Plánuje zdvojnásobení počtu zaměstnanců na více než 350. Uvedené výzkumné programy vyžadují týmy složené z předních mozků na všech úrovních napříč různými vědními disciplínami, aby spojili své odborné znalosti a pracovali směrem k dosažení společných cílů. Hledání a najímání takových odborníků právě probíhá.

Institut již do svého silného týmu stihnul zlákat několik renomovaných vědeckých lídrů, kteří budou úzce spolupracovat a popohánět tvůrčí objevování, inovace a produktivitu k dosažení cílů nových iniciativ. Christof Koch z Caltechu nastoupil jako vědecký ředitel již v roce 2011. R. Clay Reid z Harvard Medical School a Ricardo Dolmetsch ze Stanford University se v následujících měsících připojí k týmu, který vede Hongkui Zeng. Tento tým má na starosti projekt Allen Mouse Brain Connectivity Atlas, který již využívá stávající veřejné datové sady ke klasifikaci různých buněčných populací.

Dr. Reid a Dr. Dolmetsch přispějí svými odbornými znalostmi v oblasti neurálního kódování a buněčných sítí k multidisciplinární konverzaci s Dr. Zengem a Dr. Kochem, který je dobře známý pro své zkušenosti s integrováním výsledků z různých oborů neurověd a jejich interpretaci pro porozumění komplexnosti výpočtů a funkcí mozku.

Průkopnický přístup Allenova institutu ve způsobu řízení tzv. velké vědy, výrazně mění dosavadní praktiky v neurovědách, řekl Susumu Tonegawa, laureát Nobelovy ceny a ředitel RIKEN-MIT Center for Neural Circuit Genetics, které je součástí Picower Institute for Learning and Memory na Massachusetts Institute of Technology. Od vyhotovení detailních atlasů mozků myši a člověka až po tuto nejnovější práci v oblasti neurálního kódování a obvodů klestí Allenův institut cestu vědcům z celého světa k pochopení a léčbě mozkových postižení, která by jinak trvala ještě desítky let, dodal Tonegawa.

Lze očekávat, že takto drahý projekt bude mít také své kritiky, kteří budou tvrdit, že by se uvedené zdroje mohly využít efektivněji ve stovkách jiných projektů. Christof Koch a Clay Reid těmto kritikům předem vzkazují, že grantové agentury již utratily miliardy dolarů na mnoha menších projektech ve všech oblastech biomedicínského výzkumu a Allenův institut chce nyní prosadit nový přístup. Chceme pochopit jeden kus mozkové tkáně spíše tím, že integrujeme znalosti napříč všemi technikami a měřítky, než v širokém rozmělňování finančních prostředků v menších projektech.

Ed Boyden, přidružený profesor na MIT Media Lab, který je jedním z průkopníků v oblasti optogenetiky, tento postoj zopakoval ve svém vyjádření v diskusi na facebooku: Allenův institut sestavuje neobyčejnou sadu nástrojů pro řešení mozkových obvodů vertikální integrací mnoha součástí ke zkoumání toho, jak všechny dohromady pracují. Je nemožné, aby všechny tyto kousky dohromady poskládaly běžné laboratorní skupiny.

O Allenově institutu pro výzkum mozku

Allenův institut pro výzkum mozku anglicky The Allen Institute for Brain Science je nezávislá nezisková výzkumná organizace věnující se urychlování porozumění lidskému mozku podporou širší vědecké komunity. Díky produktově orientovanému přístupu vytváří Allenův institut inovativní veřejné zdroje využívané výzkumnými pracovníky a organizacemi po celém světě. Institut kromě toho popohání technologický a analytický pokrok tím, že vytváří nové znalosti a přináší nové způsoby řešení otázek o mozku ve zdraví a nemoci. Institut začal fungovat v roce 2003 s počátečním kapitálem ve výši 100 miliónů dolarů od filantropa Paula Allena. Institut je dále podporován nejrůznějšími veřejnými a soukromými finančními zdroji. Datové nástroje Allenova institutu jsou veřejně dostupné na internetové adrese www.brain-map.org.