Vědci objevili genetický kalendář života

Ze studie vyplývá, že program řídí, jak a kdy jsou exprimovány mozkové geny v různých obdobích života člověka tak, aby byla vykonána řada funkcí. Odborníci tvrdí, že načasování je tak přesné, že podle genů, které jsou exprimovány ve vzorku mozkové tkáně, lze určit věk člověka.

Genová exprese

Vědci analyzovali existující data, která měřila genovou expresi ve vzorcích mozkových tkání v celé délce lidského života – od vývoje v děloze až po věk 78 let. Zjistili, že načasování, kdy jsou různé geny exprimovány, se řídí striktním vzorem po celou dobu života. Většina změn genové exprese byla dokončena do středního věku člověka. Genový program se u žen ve srovnání s muži mírně zpožďuje, což naznačuje, že ženský mozek stárne pomaleji než mužský.

Tyto změny nejsou náhodné, ale dochází k nim podle přesného časového rozvrhu po celou dobu života. Tento objev nazýváme genetickým kalendářem života.

Schizofrenie

Tým zjistil, že k největší reorganizaci genů dochází během ranné dospělosti, která se pohybuje kolem věku 26 let. Tyto změny se týkají také genů spojených se schizofrenií. To by vysvětlovalo, proč lidé se schizofrenií až do ranné dospělosti nevykazují žádné příznaky, přesto že genetické změny zodpovědné za pozdější vznik této choroby jsou přítomny již od narození.

Schizofrenie bude spíše genetickou časovanou bombou, než že by souvisela s vlivem životního prostředí či životního stylu. Ač jsou geny pro její rozvoj přítomné již od doby početí, nezačnou mozku škodit dříve než v polovině mezi 20 a 30 rokem života, kdy dojde k jejich zapnutí kalendářem.

Přítomnost u dalších savců

Studie zjistila, že se tento genetický program vyskytuje také u myší, u nichž vzhledem ke kratší době jejich života dochází ke genetickým změnám mnohem rychleji. To naznačuje, že tento kalendář stárnutí mozku by mohl být přítomný u všech savců a že může být starý již miliony let.

Další výzkum

Výzkumníci dále plánují studium, jak je tento genetický program řízen, což by mohlo vést k terapiím schopným upravovat průběh stárnutí mozku včetně zcela nových přístupů v léčbě schizofrenie a dalších problémů duševního zdraví v ranné dospělosti.

Nyní, když můžeme tento genetický kalendář života měřit, mohli bychom být schopni najít způsoby, jak řídit stárnutí mozku a dostat změny, ke kterým dochází u mladých dospělých pod kontrolu. To by potenciálně mohlo přispět ke zcela novým typům léků pro léčbu schizofrenie.

Výzkum, který byl publikován v časopise eLife, byl financován Radou pro lékařské výzkumy, společností Wellcome Trust a sedmým rámcovým programem Evropské unie.